Bílkoviny ve stravě jednoznačně potřebujeme. Nemělo by jich být ale příliš. Jak nám může vysoký příjem bílkovin uškodit?
Jaký význam mají bílkoviny ve výživě?
Bílkoviny, neboli proteiny, se skládají z aminokyselin. Jde o jeden ze základních stavebních prvků lidského těla. Jsou nezbytné pro budování veškerých buněk a tkání. Společně s cukry a tuky se řadí mezi tři základní živiny, tzv. makronutrienty.
Lidskému tělu slouží hlavně pro budování svalové hmoty a jako prostředek zvyšování výkonnosti při fyzické aktivitě. Proto je mají v oblibě především sportovci. Potraviny s vysokým podílem bílkovin mohou být jak rostlinného, tak i živočišného původu.
Ti, kteří vyznávají aktivní životní styl, je často kromě přirozené stravy konzumují ve formě proteinových suplementů. Je to ale skutečně nezbytné?
U běžných rekreačních sportovců to rozhodně není nezbytné, říká například nutriční odborník Petr Havlíček. Zvýšit příjem bílkovin je na místě až u sportovců, kteří potřebují nabrat více svalové hmoty.
Kolik bílkovin bychom měli konzumovat denně?
Příjem proteinů má svou hranici. Dospělý jedinec by měl denně zkonzumovat přibližně 0,8 až 1,2 g na kilogram ideální tělesné hmotnosti. Vyšší přísun bílkovin je spíše kontraproduktivní.
Neustálá stimulace bílkovinou totiž může mít podle Havlíčka vysoce škodlivé účinky. V praxi to znamená, že dochází k tzv. inhibici, tedy ke zpomalení procesů v organismu, a naopak dojde k aktivaci ozdravných procesů, jako je apoptóza (řízená smrt buňky) a autofagie (rozklad proteinů v těle).
Nadměrný příjem bílkovin může způsobit růst nejen struktur požadovaných, ale i těch nežádoucích včetně nádorů.
Nejméně invazivní cestou se tedy zdá být příjem pouze přirozeně ve stravě. Vrcholový sport je pro lidské tělo nepřirozený a škodlivý. Vyšší příjem bílkovin je tedy tím pádem zbytečný. Návrat člověka k přirozenému fungování těla je tedy nasnadě.