Bílkoviny nejsou spasitelem: Proč se vyhnout jejich nadměrnému příjmu?

Bílkoviny ve stravě jednoznačně potřebujeme. Nemělo by jich být ale příliš. Jak nám může vysoký příjem bílkovin uškodit?

Jaký význam mají bílkoviny ve výživě?

Bílkoviny, neboli proteiny, se skládají z aminokyselin. Jde o jeden ze základních stavebních prvků lidského těla. Jsou nezbytné pro budování veškerých buněk a tkání. Společně s cukry a tuky se řadí mezi tři základní živiny, tzv. makronutrienty.

Lidskému tělu slouží hlavně pro budování svalové hmoty a jako prostředek zvyšování výkonnosti při fyzické aktivitě. Proto je mají v oblibě především sportovci. Potraviny s vysokým podílem bílkovin mohou být jak rostlinného, tak i živočišného původu.

Ti, kteří vyznávají aktivní životní styl, je často kromě přirozené stravy konzumují ve formě proteinových suplementů. Je to ale skutečně nezbytné? 

U běžných rekreačních sportovců to rozhodně není nezbytné, říká například nutriční odborník Petr Havlíček. Zvýšit příjem bílkovin je na místě až u sportovců, kteří potřebují nabrat více svalové hmoty.

Kolik bílkovin bychom měli konzumovat denně?

Příjem proteinů má svou hranici. Dospělý jedinec by měl denně zkonzumovat přibližně 0,8 až 1,2 g na kilogram ideální tělesné hmotnosti. Vyšší přísun bílkovin je spíše kontraproduktivní.

Neustálá stimulace bílkovinou totiž může mít podle Havlíčka vysoce škodlivé účinky. V praxi to znamená, že dochází k tzv. inhibici, tedy ke zpomalení procesů v organismu, a naopak dojde k aktivaci ozdravných procesů, jako je apoptóza (řízená smrt buňky) a autofagie (rozklad proteinů v těle).

Nadměrný příjem bílkovin může způsobit růst nejen struktur požadovaných, ale i těch nežádoucích včetně nádorů.

Nejméně invazivní cestou se tedy zdá být příjem pouze přirozeně ve stravě. Vrcholový sport je pro lidské tělo nepřirozený a škodlivý. Vyšší příjem bílkovin je tedy tím pádem zbytečný. Návrat člověka k přirozenému fungování těla je tedy nasnadě.