Evropská unie usiluje o snížení energetické náročnosti budov. Schválený návrh směrnice však budí emoce. Proč?
Návrh evropské směrnice požaduje budovy ve třídě D
Současné standardy na nemovitosti jednoznačně směřují k energetické úspornosti budov. Od roku 2022 je stanoveno, že všechny nové rodinné domy musí být klasifikovány minimálně do kategorie B, tedy jako velmi úsporné budovy.
Standardem se tak stává zateplování, výměna kotle i oken i instalace solárních panelů na střechu. Pro majitele budov, kteří se k podobnému kroku ale nechystají, připravila EU nyní nepříjemné „překvapení“.
Schválený návrh směrnice na podporu renovací budov v Evropské unii totiž počítá s tím, že obytné budovy by měly do roku 2033 dosáhnout minimálně energetické náročnosti třídy D. A to na stupnici od A do G. Třída G pak znamená označuje 15 procent energeticky nejnáročnějších budov daného členského státu.
Návrh není definitivní, počítá se s tím, že Evropský parlament o něm bude jednat s jednotlivými členskými státy. Krok nicméně vyvolal nevoli také v Česku.
Stanou se ze starších nemovitostí neprodejné „ležáky“?
I místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová uvedla, že stanovisko Evropského parlamentu nepodpořila. Zdůvodnila to tím, že k podobnému kroku nejsou prostředky, chybí materiál i řemeslníci potřební k rekonstrukcím. Místopředsedkyni se nelíbí ani podle ní šibeniční termín.
Kritici návrh odmítají jakožto nepoužitelný především pro malé podniky a rodiny. Některé nemovitosti se tak mohou stát prakticky neprodejnými. Vyvolat by tento krok mohl vyloženě paniku na realitním trhu.
EU však argumentuje ekologickými aspekty. A nejen jimi. Cílem tohoto nařízení je jednak snížit emise, ale i vytvořit nová pracovní místa, omezit energetickou závislost na ruských fosilních palivech i snížit účty za energie.
Zpráva Evropské komise, kterou citovala i česká média, uvádí konkrétně, že budovy jsou v unijním bloku zodpovědné za 40 % spotřeby energie a za 36 % emisí skleníkových plynů.
Comments